dobry czlo♥ek

Právě probíhá 17. pěší pouť na Velehrad. Pro mě je to pouť 15.* Má to cenu, putovat 15× na stejné místo? Krok za krokem, rok za rokem? Proč se vydat na pouť? Proč pěšky? Proč znovu? Jaký je smysl putování? Jaký úmysl si letos dám já? Oč budu prosit?…

Kdo ví, neumí si představit, jaké to je nevědět. Na tuto poučku musí pamatovat učitelé, vychovatelé, skautští vedoucí, rodiče… každý z nás, protože každý z nás někdy někomu druhému něco sdílí (- sděluje). Přirovnání k vyťukávání ukazuje na to, že…

Při založení tohoto blogu v květnu 2017 jsem do úvodního článku napsal provokativní větu: „Nevím, jestli je blog na Signálech ta nejlepší cesta, možná se časem přestěhuji jinam. Asi bude záležet i na tom, jestli to zde bude někoho zajímat.“ A zajímá…

Kdo se breviář modlíte z knihy, máte můj obdiv, že to zvládáte pořád hledat…, že na to máte trpělivost, že s sebou tak velkou knihu nosíte… Můj článek však není o vašich problémech, ale o problémech těch, kteří chtějí používat breviář v moderní,…

Prosím o pomoc. Na svém pár let starém telefonu Nokia Lumia 820 mám OS Windows Phone 8.1. To dost omezuje dostupné aplikace. Když jsem hledal Bibli, která by splňovala moje požadavky, neuspěl jsem. Nikdy. Moje troufalé požadavky: Český jazyk…

Marek Orko Vácha napsal knihu Tančící skály (2003). Zabývá se v ní myšlenkami nad tím, jak lze chápat evoluci jako nástroj Božího tvoření. Krátce o tom pojednává i tento jeho článek: http://blog.aktualne.cz/blogy/marek-vacha.php?itemid=14890 V roce…

Byli jsme s kamarády na dovolené ve Vysokých Tatrách a zaujali nás nosiči občerstvení. Rekordy vynešených kilogramů se pohybují mezi 150 a 207,5 kg! Tento obrázek visí na zdi ve Skalnaté chatě na Skalnatém plese (1751 m. n. m.). Líbila se nám tato…

Byli jsme s kamarády na krásné dovolené, kde jsme si chvílemi připadali jako v ráji (Slovenský ráj, Vysoké Tatry) a povídali jsme si o různých tématech. Kamarádka: „Já to někdy vidím tak, že než žít víru tak nějak napůl, to raději vůbec.“ Kamarád:…

Nedávno jsme s kamarády šli během víkendu na pěší pouť, tak jsem se jim cestou svěřil, že považuji za zcela zásadní otázku hledání svého povolání. Skoro všichni mlčeli. Jeden mi řekl: „To se třeba jednou zabouchneš do nějaký holky, ani nebudeš vědět…

Nevím, kolik nám bylo let, ale pamatuji si, jak jsme se s kamarádem na procházce vyptávali mojí a jeho maminky „kam zapadá slunce, kde pak celou noc je a odkud zase ráno vyjde“. Maminky samozřejmě věděly, jak to je, ale asi jim připadalo, že to nemá…