Tento text jsem napsal v roce 2014. Byl to můj pokus napsat rýmy, které bych případně mohl rapovat. Pro správný dojem to nelze číst jako klasickou báseň a počítat slabiky. Je potřeba to číst dynamicky, některá slova říct rychleji a celkově to vyslovovat hodně rychle.


 

Když dva lidé, co byli si milí,
rozejdou se a už nejsou svoji,
minimálně jedno srdce to vždycky bolí,
svět se mu hroutí a o svou budoucnost se bojí,
považoval tu druhou duši za druhou půlku té svojí,
horší však je, když rozvedou se tam, kde už žena dítě kojí,
to potom změní se osud minimálně trojí,
stále tam však nevykrvácí tolik srdcí jako v Tróji,[1]
kde kvůli jedné ženě se mračna řeckých lodí rojí,
aby tam zemřely desetitisíce mužů v plné zbroji,
a mezi nimi i takoví heroji,
jako Achilles, který se jinak vždycky zhojí,[2]

Proto věř, že to, co stalo se tobě,
není žádná tragédie, neskonči kvůli tomu v hrobě,[3]
děje se to mnoha lidem a to v každé době,
co víš, třeba bude to tak lepší pro ty duše obě,
netvrď Bohu, že víš nejlíp, koho mít při sobě,

pro komunikaci s Bohem je lepší modlitba,
pros ho, jak to učil Kristus: „děj se vůle Tvá“,
pak pochopíš, že tyhle věci nejsou náhoda,
lidé holt mění své cesty, říká se tomu svoboda,

možná tě to celé mělo něčemu naučit,
pokud’s o tom nepřemýšlel, měl bys už s tím začít,
a pokud stále nevíš, co si bez té druhé duše počít,

a slzy každý večer ještě stékají z tvých očí,
nezbývá než čekat, až se věc odročí,
potom už snad odezní ty pocity sirotčí,[4]
a rána na tvém srdci se konečně vyléčí,

zapůsobí procesy regenerační,
však mají už praxi vše-generační,
bude ti to připadat jen jako mžik oční,[5]
i přesto, že jeden z těch, co byly velmi emoční,
budeš moc konečně spát, jako po noční,
tak si pořádně odpočni,
a pak pozvolna začni,
tvůj život zas bude akční,
zas budou ti do běhu přicházet kroky taneční,[6]
zas dokážou tě rozveselit věci legrační,
a zjistíš, že máš kolem sebe mnohé lidi senzační

a pak až budeš umět hledat svoji životní cestu s pokorou,
a nebudeš si jí chtít klestit za každou cenu - i sekerou,
je dokonce možné, že se vaše cesty opět sejdou,
s tou duší, jež nechtěl jsi tenkrát nechat jít její cestou,
a nejraději bys ji k sobě přivázal svěrací vestou,[7]

možná se z vás nakonec přece jen stane jedna duše a jedno tělo,[8]
pokud ale ne, tak věř, že to tak být mělo,
nestane se všechno tak, jak by se nám dnes chtělo,

vždyť, i když z vás nebudou moci být manželé,
můžete mít vztah jako staří, dobří přátelé,
kteří k sobě nechovají pocity prohnilé,
ale kteří se spolu zasmějí, když potká je něco veselé.

 

© dobry czlovek, 11. 11. 2014

 


 

[1] odkaz na Homérovu Ilias a Odysseu

[2] odkaz na Achillovu patu, do které dostal smrtelný zásah, ačkoli jinak byl nesmrtelný

[3] občas se mladý kluk oběsí, protože se s ním rozešla holka (např. můj spolužák na sš - Martin – po Vánocích nepřišel do školy…) NEDĚLEJME TO UŽ NIKDY NIKDO!

[4] sirotek přišel o rodiče, tady vtipně použito v podobně emoční situaci

[5] okamžik

[6] vtipné spojení „běhat“, „chodit“ a „tančit“. No, a taneční zde symbolizuje nejen radost jednotlivce, ale i poukazuje na tanec dvou partnerů – takže, jak poběžíš životem, dá se čekat, že čas od času se k tobě někdo nejen přidá, ale že si spolu i zatančíte ;).

[7] svěrací kazajka, do které se zavazují blázni (a kouzelníci – mistři útěků)

[8] odkaz na Bibli: „… a už nejsou dva, ale jedna duše a jedno tělo“ – používá se na katolických svatbách