Kolem poskytování první pomoci se traduje řada mýtů, které mají za následek, že zachránce potom dělá činnosti, které zraněnému v lepším případě nepomohou, v horším případě dokonce ještě přitíží.

Když jsem si před několika lety dělal zdravotnický kurz, narazil jsem na webovou stránku https://www.zachrannasluzba.cz/propacienty/omyly_prpo.htm

Nejlepší bude, když si ji celou přečtete sami. Není dlouhá. Já z ní zde vypíšu jen stručný přehled rad, jak poskytovat první pomoc správně:

  • Když člověk na ulici potřebuje pomoc, nespoléhej, že pomůže někdo jiný, a pomoz mu ty.
  • Když viditelně pravidelně nedýchá, tak se chovej, jako když nedýchá.
  • Ve stabilizované poloze už mnoho lidí bez povšimnutí dodýchalo! Při poruše dýchání a v bezvědomí je to velmi nebezpečná poloha. Raději nech člověka ležet na zádech a často kontroluj jeho dýchání. Tato poloha se hodí jen pro bezpečně dýchající a na podněty reagující jedince.
  • Zapomeň na protišokovou polohu (zvednuté nohy). Člověk ve skutečném šoku potřebuje 5T (Teplo, Tekutiny, Tišení bolesti, Transport k ošetření a místo Ticha se dnes uvádí dostatečná venTilace.). Tato poloha se hodí pouze v případě kolapsu kvůli nízkému tlaku třeba při vstání z postele. Pokud je příčinou šoku nějaký úraz, může tato poloha výrazně uškodit.
  • Nehledej tep a začni resuscitovat. Člověk, který se stlačování hrudníku nebrání, tvou pomoc potřebuje.
  • Neboj se zapadajícího jazyka, vyčisti ústní dutinu, polož postiženého na záda a zakloň mu mírně hlavu – to pro zprůchodnění dýchacích cest dostačuje.
  • Když postižený nedýchá, nesmí tě zastavit obava z poškození páteře – opatrně ho přesuň za záda a začni resuscitovat.
  • Nepodkládej hlavu! U člověka v bezvědomí vede k uzavření dýchacích cest. (Takto je denně svými „zachránci“ zabito několik postižených.)
  • Vykašli se na nějaký „správný“ poměr stlačování hrudníku a dýchání (30:2). Hlavní je správná masáž srdce.
  • Zajištění tepla je stejně důležité jako zastavení krvácení. Přitom se často opomíjí.
  • Izofólie (termofólie, termoizolační, izotermická, alufólie, záchranná přikrývka…) není zázračný artefakt. Důkladné zabalení pacienta ho chrání před ztrátami tepla odpařováním vody z těla (stejně jako to umí každá jiná plastová fólie). Hliníkový postřik se navíc stará o odrážení tepla unikajícího infrazářením - která strana je k pacientovi je zcela nepodstatné. Člověk ležící na zemi ztrácí mnoho tepla také přímým vedením a proti tomu ho tenká plastová fólie nechrání vůbec! Použij silnější podložku (karimatku, bundu…). Viz vtipně napsaný článek na toto téma.
  • Nůž zabodnutý v ruce můžeš vyndat a ránu ošetřit jako běžnou ránu tlakovým obvazem. (V některých situacích by bylo opravdu absurdní dogmaticky lpět na poučce, že se cizí těleso nesmí nikdy vyndávat.)
  • Většinou stačí tlakový obvaz. Škrtidlo se hodí pouze v případě amputace končetiny a případech, kdy selhaly jiné pokusy o zastavení krvácení. Pak ho ale musíš uvázat na správném místě a opravdu s ním krvácení zastavit, jinak situaci ještě zhoršíš!

Samozřejmě se jedná o pouhý zlomek toho, co musí zachránce znát, a rozhodně zde nejsou odpovědi na všechny mýty první pomoci. Zdrojů je dost, každý se může vzdělat, aby nevěřil pohádkám. Navíc doporučuji absolvovat několika víkendový vzdělávací zdravotnický kurz, kde si vše několikrát vyzkoušíš i „naživo“. I na takovém kurzu však může být instruktor, který věří jednomu z mýtů první pomoci, proto je dobré teorii znát i z jiných zdrojů.