Před několika týdny jsem zasadil tři semínka ačokči do truhlíku a ten umístil do domu.
Po týdnu se tam jako zázrakem objevily tyto dvě rostlinky:
Jak se ženou ke světlu! :-) Kéž bych i já vždycky věděl, kde je světlo mého života a neúnavně se k němu vztahoval!
Po dalším týdnu už vypadaly takhle:
Třetí týden jsem je přesadil do zahrádky, tak doufám, že se jim bude dařit i nadále:
Těším se z nich a těším se na jejich plody. Jestli se takhle Bůh těší na moje plody, tak to bych Ho nechtěl zklamat...
Přijde mi vtipné parafrázovat jeden biblický citát: "Já jsem zasadil, děda zaléval, ale Bůh dal vzrůst; a tak nic neznamená ten, kdo sází, ani kdo zalévá, nýbrž Bůh, který dává vzrůst." (1. Korinstkým 3,6-7)
Komentáře
vše "roste" z ducha.
Myslím, že Pavel se mýlí. Nebo alespoň není možná doslovná interpretace.
Ano, je zřejmé, že zasadit a zalévat není postačující podmínka k růstu.
Ale kde nikdo nezasadí a nezalévá, tam ani Bůh růst nedá.
Dokázal by to jako všemohoucí? Jistě, kdyby chtěl.
Ale z nějakého jemu známého důvodu to nedělá.
Takže ti, co sázejí a zalévají neznamenají nic, ale něco.
Myslím, že se Pavel mýlí. - Anebo je to výraz pokory.
Už to tu kdesi bylo - jeden druh pokory - chovat se (anebo mluvit) jako bych byl míň.
Díky za rozšíření obzorů - musela jsem si najít, co ta ačokča vlastně je. Podle listů jsem si nejdřív myslela, že je to slangový výraz pro marihuanu ;-)
Něco jako okurka či cuketa:-). Pravda, u nás netradiční plodina
Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.