Pokušení, které na nás přichází, se obvykle tváří jako příležitost zhřešit. Respektive příležitost ke hříchu je pro nás pokušením. Je známé rčení: „Příležitost dělá zloděje.“
Já si však pohrávám s myšlenkou, že tyto situace lze vnímat také přesně naopak. Přijde-li pokušení, mohu ho vnímat jako příležitost nezhřešit.
Dobře se to ilustruje na příkladu krádeže, ale můžeme si dosadit jakýkoli jiný hřích.
Když v restauraci uvidím člověka, který si odskočil na záchod a peněženku nechal ležet na stole, můžu to vnímat jako příležitost ke krádeži. Mohu si však také říct: Já nejsem lupič, nikoho násilně nepřepadám, abych ho okradl, takže takovéto situace jsou tu přímo pro mě, abych mohl ukázat Bohu svůj charakter a nekrást. Vždyť jakou mám zásluhu na tom, že nikoho nezabíjím, pokud mě k tomu nic nesvádí? Jakou mám zásluhu, že nikoho neokrádám, pokud mě k tomu nic nesvádí? Jakou mám zásluhu, že nehřeším v oblasti sexuality, pokud nemám příležitost?
Můžu si připadat jako slušný člověk, který v podstatě nehřeší. Ale prokázat to (Bohu, bližním a ostatně i sám sobě) mohu jen v pokušení. Pokud si připadám, že žiju většinu života svatě a hřeším jenom občas, měl bych se zamyslet, zda to náhodou není naopak. Zda náhodou nehřeším pokaždé, když přijde příležitost. Co na tom, jestli přichází zřídka nebo často? Důležitější je, zda právě v takových chvílích dokážu nepodlehnout.
Takže až přijde příští pokušení, zkus si uvědomit, že příležitost zhřešit = příležitost nezhřešit. Je to příležitost vytěžit stříbro pro nebeské království. Využij tuto příležitost a nehřeš! Tvé sebevědomí stoupne, tvá odolnost proti zlu se zvýší, vůle se zpevní, charakter vybrousí, hrdina v tobě povyroste, Tvůj duch se zaraduje!
Související článek: https://dobryczlovek.signaly.cz/1805/prilezitost-k-hrdinstvi
EDIT: na základě diskuse v komentářích jsem se rozhodl rozepsat podrobnější úvahu: https://dobryczlovek.signaly.cz/1805/obstat-mas-prave-v-pokuseni
Komentáře
A neuveď nás v pokušení, ale zbav nás od zlého.
To je pro mě novinka, že by člověk mohl získávat zásluhy tím, že nezhřeší.
Třeba nejen příležitost NEhřešit ale i příležitost TĚŽIT DRAHOKAMY pro nebe (říká se přece, že každé překonané pokušení je milostí...) a kde je Váš poklad, tam bude i Vaše srdce..:-) Mnoho zdaru
To RealToltekDzehenuti: Bůh nás prý v pokušení neuvádí. Česká formulace v modlitbě Otče nás prý není úplně šťastná... http://www.vira.cz/otazky/a-neuvo-nas-v-pokuseni.html
To JiKu: "Blahoslavený člověk, který obstojí ve zkoušce; když se osvědčí, dostane vavřín života, jejž Pán zaslíbil těm, kdo ho milují." (List Jakubův 1,12)
Já nijak nezpochybňuje, že je dobré, když se odolá pokušení a že takový člověk přijde do nebe.
Já jsem jen zpochybňoval to, že tím získává zásluhy.
Jinými slovy že nehřešením se nepáchají dobré skutky. Nezhřešit není dobrý skutek.
Všichni kromě Ježíše zhřešili a kdo tvrdí že ne, je pokrytec a lhář.
Peněženka na stole v restauraci... a to mu vy říkáte pokušení?
Pokud si přitom říkáte tohle: "můžu to vnímat jako příležitost ke krádeži"
Pak to pro vás žádné pokušení není. O takové věci se nefilosofuje. Příležitost sama o sobě nic nedělá, pokud nemáte ten instinkt. A ten instinkt rozhodně nemáte, pokud si povídáte pro sebe: "můžu to vnímat jako příležitost ke krádeži", jelikož až se rozhodnete, tak na tom stole už ta peněženka nebude.
Tím, že tu peněženku nevezmete, žádný charakter nejste. Teprve zločin ve vás může probudit charakter.
"Vždyť jakou mám zásluhu na tom, že nikoho nezabíjím, pokud mě k tomu nic nesvádí? Jakou mám zásluhu, že nikoho neokrádám, pokud mě k tomu nic nesvádí? Jakou mám zásluhu, že nehřeším v oblasti sexuality, pokud nemám příležitost?"
Odkud to víte, když máte jenom problém vzít peněženku na prázdným stole a niž by jste kolem toho nepotřeboval půlhodinovou přípravu?
Člověče, někoho zabít není jako kousnutí komára.
"K tomu nic nesvádí..." mohu si to místo rozškrábat do krve a pořád to nebude TO.
...vy jste dobrej ťulpas.
Zdrahala bych se nzvt autora tulpasem.
Nicmene by me taky zajimalo, jedtli probehlo vubec nejake pokuseni "Hm, co takhle si tu poradne naditou pemezenku prisvojit...? ?" nebo tu bylo spis jen jakesi konstatovani "Tu penezenku neni bezpecne tu nechavat, kdybych chtel, tak ji snadno cornu."....
Jaké pokušení?
Myslíte tohle?
"Hm, co takhle si tu poradne naditou pemezenku prisvojit...?"
Vážně?
Kolik se vám podařilo ukrást peněženek podobným způsobem?
Ta ruka vám musí vystřelit po té peněžence a klidně tam u toho stolu může sedět i její majitel.
Když ten instinkt nemáte nebo ho ztratíte, tak je dobré s tím přestat nebo ani nezačínat.
Ano, to uz jste rikal.
Dle vas by se clovek v pokuseni nezdrzoval myslenkou na kradez?
S tim nemohu souhlasit.
Co treba pokuseni k nevere? "...kdo se dívá na
ženu se žádostivostí, už s ní zcizoložil ve svém srdci." (Mt 5,27-28)
Sam jiste vite, ze dal se cituje treba hnev nebo urazka bratra.
Muzu uznat, ze se nekomu muze hlaska "Hm, co takhle si tu poradne naditou pemezenku prisvojit...?" zdat jako slabe vyjadreni pokuseni, ktere se ve me odehrava.
"Dle vas by se clovek v pokuseni nezdrzoval myslenkou na kradez?"
Samozřejmě, že ne. Kolik peněženek jste ukradla způsobem, že jste myslela na krádež? Jak myslíte, že by mohl být kapsář v hromadném dopravním prostředku úspěšný, kdyby se zaobíral pokušením, nějakou tou vaší myšlenkou?
Maximálně může jít o plánování, ale to už je zase rozhodnuto, takže to vám není opět k ničemu.
"Co treba pokuseni k nevere? "...kdo se dívá na
ženu se žádostivostí, už s ní zcizoložil ve svém srdci." (Mt 5,27-28)"
To souhlasí, ale zase tam nemáte žádný prostor pro to vaše pokušení, protože děj už probíhá (dívá se). Není tam žádné: co takhle kdybych se podíval na ženu se žádostivostí....
Vy předkládáte svět ve kterém je někdo nepopsaný kus papíru a když se (náhodou) podívá na obrázek ženy, atd...(nevím jak moc podle vás musí být hanbatý), tak je v pokušení.
Dovedu si představit pokušení (u sebe), ale to je aktuálně velmi málo pravděpodobná situace, takže nevím.
Druhá otázka (kterou si pokládá jedna z postav filmu Maratonec): Je to bezpečné?
Jediné pokušení ve zločinu se jmenuje chamtivost.
Proto i to co začíná jako "nevinné" obohacování se na úkor státu, může skončit jako vražedné řádění.
I ten nejmenší drobeček nás může zhltnout.
(prý z Millera)
Chtěl jsem přidat komentář do vaší rozjeté diskuse, ale byl moc dlouhý, tak je z něho nový článek: https://dobryczlovek.signaly.cz/1805/obstat-mas-prave-v-pokuseni
Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.