Pro potřeby následující úvahy jsem zavedl pojmy „rodinné povolání“ a „pracovní povolání“. Myslím tím to, že muž, který se stará o rodinu má jedno povolání, kde chodí do práce a vydělává peníze – to jsem nazval „pracovní povolání“ – a zhruba druhou polovinu svého času se věnuje svému rodinnému životu – to jsem nazval „rodinné povolání“. Má tedy v podstatě dvě povolání. Dva úvazky.

Pojďme se zamyslet nad tím, zda by kněží z tohoto pohledu také neměli mít dva úvazky.

 

Běžný stav v současné katolické církvi:

Otec od rodiny má:

1)      rodinné povolání: starat se o rodinu

2)      pracovní povolání: kde vydělává peníze na to, aby mohl plnit své rodinné povolání

Kněz má:

1)      rodinné povolání: starat se o církevní rodinu

2)      pracovní povolání: starat se o církevní rodinu

 

Co si myslíte? Je v pořádku, že je kněz plně oddán svému jedinému povolání, nebo by měl mít ještě druhé, tak jako má druhé povolání i otec od rodiny?

A pokud by měl mít druhé, tak které z té dvojice životní/pracovní by to mělo být?

Varianta A)

1)      rodinné povolání: starat se o církevní rodinu (bez finančního a všeho dalšího zajištění)

2)      pracovní povolání: chodit někam do práce a vydělávat peníze na to, aby mohl plnit své rodinné povolání

Varianta B)

1)      rodinné povolání: starat se o rodinu (mít ženu a děti)

2)      pracovní povolání: starat se o církevní rodinu (a za to dostávat peníze na to, aby mohl plnit své rodinné povolání)

 

Otázky k diskusi:

  • Tak co? Je kněžství spíše rodinné, nebo spíše pracovní povolání? Vybrali byste variantu A, nebo B?
  • Nebo je nejlepší systém ten, kdy je kněžství současně povoláním rodinným i pracovním a kněz už by k tomu žádné další povolání mít neměl?
  • Nebo by naopak měl takový muž chodit do práce vydělávat peníze, mít svou rodinu a církvi sloužit až v rámci třetího úvazku?